Pneumatika vs vozovka

[frca]

Zdravím,
Ve všech trochu složitějších tutoriálech se působící síla počítá z rotační rychlosti kol. Podle mě je ale rozhodující moment síly, který je v ose kol.
Nejde ta skutečná působící síla, která posouvá auto dopředu, vypočítat spíš z toho momentu, než z úhlové rychlosti kol? Důležité je si uvědomit, že kola nejsou dokonale přilnavá, a tudíž nelze předpokládat, že se veškerá působící síla (resp. moment v ose) přemění na posuvnou. Další věc je, že se přilnavost mění podle rozdílu/poměru/... rychlostí kola a vozovky v bodě dotyku (předpokládám).
Díky,
frca

[Fila]

No, za predpokladu, ze kolo neprokluzuje, tak muzes rychlost pocitat z uhlove rychlosti otaceni kola -- kdyz znas jeho polomer, prepoctes jednoduse uhlovou rychlost na rychlost "behu pneumatiky po zemi". Ty ses dotkl spis jine veci -- ona uhlova rychlost se sice da pouzit na rychlost pohybu vozidla (zanedbame-li prokluz), ale kde vzit uhlovou rychlost? Tu spocitas prave z momentu, kterym pusobi na kolo motor a momentu, kterym pusobi na kolo prostredi (odpor, setrvacnost, gravitace). Takze uhlova rychlost je jakymsi mezistupnem.

[frca]

Problém je ten, že nechci zanedbat prokluz. Dělá to tak hodně simulací, ale právě proto se chci dostat dál. Existuje nějaké "Slip ratio" - viz
tady, ale to se počítá z rychlosti, ne z momentu.

[Fila]

Hm, pro to by bylo asi lepsi pouzivat nejakou aproximaci treni (hodi se nejen pro pneumatiky, ale i treba pro pripady, kdy auto prevratis na strechu).

Neco je naznacene v Weight Transfer -- tam uvadi, jak podle zateze jednotlivych kol a jejich koeficientu treni spocitat maximalni silu, kterou jsou schopny prenaset na vozovku. To se ti muze hodit, jen je treba jeste najit popis, jak se chova kolo, ktere se "utrhne" (cili uz prokluzuje, pak silne klesne jeho koeficient treni, dokud zase neziska kontakt s vozovkou).

[Mem]

[asiJa]

[Mem]

asiJa: A čemu na tom nerozumíš?

[]semo[]

Jestliže znáš moment sil v ose kole (jak píšeš), můžeš ho myslím vydělit poloměrem kola a máš sílu působící v bodě dotyku kola a vozovky. Tam bys tu sílu mohl zmenšit ještě o ta 2-3 procenta (nebo víc) jak píše Mem a je to. Používáš nějaký solver, kde se dá působit silou v nějakém bodě? Těma silma u kol bys jen zapůsobil a solver se ti postará o zrychlení. K tomu všemu je potřeba udělat ještě nějaké výpočty tření pro tyhle body dotyku, aby se dalo vůbec zatáčet, brzdit a td.
_________________
Kdo jede na tygru, nesmí sesednout.
---
http://www.inventurakrajiny.cz/sipka/
Aquadelic GT, Mafia II, simulátory

[Fila]

[Mem]

Fila: Jj, ja to napsal spis proto, ze me zaujaly ty udaje z dokumentu Barumky (cetl jsem ho shodou okolnosti loni), kdy pri intenzivni akceleraci a dekceleraci muze byt prokluz az 20 % (a tomu uz bych jednotky procent nerikal A jelikoz takhle gumy nekdy trapim, tak mi to utkvelo v pameti). U te ztraty adheze (smyk) bych to ale asi zanedbal, v primce to resi ABS (minimalne 10x za sekundu?) a naopak takovyto rizeny prokluz dokaze zkratit brzdnou drahu proti autu, ktere brzdi bez ABS jen blokovanim kol, takze prumerna "prilnavost" by s ABS vysla vyssi
_________________

[Fila]

No on ten 20% prokluz muze byt dan prave ABS nebo rizenim trakce. ABS totiz vzdy nejake blokovani kol udela, jen jej vcas detekuje a povoli brzdy. Takze se kola nebloknou na moc dlouho.

[asiJa]

Mem > Nerozumim tomu proc by prokluz kola mel byt nezbytny k pohybu vozu. Jako ok kolo treba pri jizde normalne prokluzuje, ale to je dano pouze neidealitou kola / jizdy. Zubatka (neco jako lanovka co jede po zubate kolejnici) fakt prokluz nema a jede bez problemu, treni neni nic jineho jen na mikroskopicke urovni.

Fakt jde jenom o to ze musite rozlisovat ty jednotlive druhy treni - klidove, smykove a valive a pocitat kazde podle vlastniho odpovidajiho vzorce s vlastnim tabulkovym parametrem pro dany provrch (podud se teda snazite o fyzikalne vernou simulaci)

[frca]

Mezi těmi hodnotami je plynulý přechod a nejsou konstantní:
http://phors.locost7.info/phors21.htm
Jako vstup to bere rychlost otáčení kola a rychlost pohybu.

Spíš by to chtělo jako vstup právě ten točivý moment v ose kol. A pak třeba i tu rychlost pohybu osy a rychlost otáčení kola. A ještě moment setrvačnosti kol, který asi působí to, že když se kola "utrhnou", tak se nezačnou najednou točit nekonečně rychle. S ním by se taky mělo počítat pořád a neidealizovat to nijak. Ale jak to všechno napasovat dohromady (při integraci s konstantním delta_t), to, přiznám se, nepobírám.

[Mem]

[asiJa]

aha... tak to jo... to urcite - ale to i kdyby neprokluzovala tak se sjede tepelnym a mechanickym namahanim proste uz tom jak ne na ni (na jednotlive elementy po obvdu) stridave vyvijen a povolovan tlak, pri vysokych otackach to je skoro jako do ni mlatit neprtrzite kladivem.

prave ze ten valivy odpor - ke kteremu dochazi i bez prokluzovani je z velke casti dan tim ze se pneumatika na nabezne casti zmackne a kdyz se na odchozi casti zase rozepne tak diky tomu ze nema 100% koeficient elasticke restituce tak se cast energie potrebna na zmacknuti te gumy strati jako teplo popr. jako nevratna "unava" materialu. Proto ma taky vlak o dost mensi straty nez kamion, i kdyz podle kravalu ktery dela by to vypadalo ze kamion na te gume jede hladceji.